Modlitba básníka

Pane bože, odpusť mi, že modlím se k veršům,
vždyť jsou plamínky zažehlými tvými ústy do hluboké tmy
- a srdce tiše našlapuje/Bát se tmy je přeci tak lidské!
Nevědí mnozí ubozí, kudy ven,
kde slova padají bez citu
co krůpěje slzí. Zdali mnozí je vyslyší, hluší?
Jen povolaným že dá uzříti?
Jak přiřítily se odejdou, obejmou jenom vyvolené

A tak mi , bože odpusť, že modlím se jenom k veršům, k tomu všeobjímajícímu světlu,jehož mnozí nevidí
a které nosí lidé přesto v sobě...