Rybář
Rybář
dnes a denně lovím.
A i kdybych jen chytil
omluvím se
na hladinu zpět položím.
Děravý čeřen vláčím s sebou
rezavou třpytku taktéž
sedím si
tak jen si sedím
mluvím ze srdce
mluvím bezezbytku
záchrannou síť úniku
nechávám plout na hladině.
Potřebuje ji každý z nás...
Jen někteří nechodí k rybníku
jen někteří neplují
na stejné vlně...
Komentáře (13)
Komentujících (13)
Doporučit
Tisk
Já líčím ....
na zlatou rybku ... celý život ...,
a mám takový nejasný podezření,
že po té ... co ji nasral ten rybář ...
... .... že na nás lidi ... definitivně zanevřela ...
*- .... a přitom já bych po ní nechtěl nic, ...
.... .... jen bych s ní rád pokecal než umřu ...
jak jde život .. ... ...
25.07.2008 13:12:00 | HarryHH
Milý ceverte, tvé rybářské zkušenosti jsou dojemné, víc než to, jsou naprosto objevné a přitom skýtají možnost neustále se dotazovat na smysl věcí, které se nám denodenně před-stavují před očima. Děkuji za tuto báseň. P.
24.07.2008 12:06:00 | PatriceB
...v tomto případě jsem byla na stejné vlně...
a děkuji za milý komentář, potěšil :-)
23.07.2008 19:37:00 | Lota
Konec je opravdu úžasný, souhlas! Jako bys chtěl vyvrátit ten reklamní slogan na koka kolu.
22.07.2008 21:29:00 | Chancer
Jj, konec je pro mne myšlenkový, trochu smutný, možno, že kdyby na tej společné vlně byla alespoň jeden jediný člověk, hnedkaj by bylo lépe.
22.07.2008 19:51:00 | NikitaNikaT.