Večerní sonáta
Když mi slzy tečou po skráni,
tak noc přechází v svítání.
Měsíc hladí mé slzy z mědi,
zamyká rty ke zpovědi.
Černý samet noci štíří,
halí mou tvář v kapulíři.
Splynu s večernicí v jejím stínu,
jak měďák hozený pod hladinu
Přečteno 351x
Tipy 4
Poslední tipující: mOBSCENE, Bíša, radexk, shakespeares
Komentáře (2)
Komentujících (2)