Paní Temnoty

Paní Temnoty

Paní Temnoty
ty, která skvíš se oceánem hvězd
hluboká, nekonečná a tajemná,
ty, která jsi počátkem všeho zrození, počátkem samotné existence,
Paní Temnoty zahalující nás závojem zapomnění,
ty, která přinášíš strach, děs a hrůzu,
ty, která se rozprostíráš v nekonečné kráse svého neznáma,
Paní Temnoty
ty, která lapáš dychtivé poutníky do kovově lesklých, temnotou se zrcadlících končin Vesmíru,

Hej Paní Temnoty, jejíž oči hledí do prázdnoty,
slyš,hleď,chutnej,čichej,hmatej ty, Paní Temnoty,
přichází k tobě Nekonečný Poutník
ten, který vyšel z prázdnoty,
Podívej Paní Temnoty, ten poutník ti podává ruku,
uchop ji a vykroč na cestu ze světa slepoty,
Ty jež sama skvíš se oceánem hvězd,
však sama je nevidíš,
Přichází poutník a zve tě na jednu z miliardy slunečních cest,
vydej se s ním, ať poznáš, kde nachází se tvůj svět.

... Temnoto, jež sama skvíš se miliardami hvězd ...