Tik tak

Dvě slova jen mou duši trápí
v uších mi zní jak píseň hřbitova
zajatcem strachu jsem v těchto dobách
vždy mučen zvukem bijících hodin
umírám hrůzou při jejich tikání
navěky k smrti odsouzen

To já byl zvolen krutostí osudu
já byl ten muž, co bláznem stal se
čas mi svou ručičkou probodl srdce
zmírajíc přitom řehtáním nad mým strachem
jsem vězeň mučen strašným pachem
a padám od dvanácti k šesti

Mé tělo tříští se o rám hodin
„ach Bože, pomoz mi zůstat živ“
…však ticho je mi odpovědí
snad aspoň naposled ještě se nadechnout
…než zvuky vražedné mou duši pohltí docela

tik tak, tik tak...