Zrozen v bouři.

Vše začalo jedné divoce krásné noci.Vzduch byl těžký a voněl slibem blaženosti.Když v tom noční temnotu osvítilo světlo...a zrodil se ten kdo nese vůli bohů.
Neznalý pořádku světa -nevinný jako sama beznaděj,uchopil čepel tisíce světel a vydal se na cestu jež nemá konce.Nejdříve se mstil,potom plakal,na konci své cesty čepel svou rozlomil,neposlušen vůle Bohů ztratil cíl.
Ztratil ho proto aby nalezl vlastní cestu.Cestu nadále krušnou ač svobodnou.
Zahodil zlomenou čepel,a svou vůlí ukoval čepel novou.Cestoval světy,bořil hradby,ničil svou cestou ukrutnost.
Pak potkal na cestě starého muže chystajícího se na věčnost.Ten muž vyřknul proroctví jehož obsah hrůzu naháněl...Však posel náš se neohlížel-svou cestou dál jen uháněl.
Svou mocí a sílou naháněl děs.Nořil se do hlubin času jako lítý běs.Nakonec leč s úmysly anděla-nastoupil do vzpomínek všech v postavě ďábla.Nikho nezajímala jeho bolest...každý zapoměl na to jak svou čepel rozlomil-
Každý ho odsoudil..
A tak nalezl svůj určený cíl