Večer u jezera

V mlhavém oparu při břehu jezera
tančily rusalky uprostřed večera,
zvonivě smějí se, baletí po vodě
v radostné svobodě, jsou prostě v pohodě.

A Měsíc, ten snílek, úsměv má ze zlata,
celá tvář jeho je slavnostně kulatá.
Přišla se podívat i paní Kometa,
pak mávla ocasem, letí dál do světa.

Světlušky pospíší zažehnout kahany,
z oblaků zaznějí nebeské varhany.
Často se ozývá serafů harfy tón,
spolu s ním line se lahodný baryton.

Vítr si ševelí v korunách stromoví
co šeptal včera mi dneska již nepoví.
Profoukne jehličí, hladinu rozčeří,
potom si odfičí, myslím že k večeři.

Skřítkové z rozmaru sousedy pozvou si,
a pak se škádlí a tahají za vousy.
Maličcí mužíčci hopsají na špičkách
v zelených kabátcích, zelených čepičkách.

Čarovné báby i dědové od cechu
za lubem mají zas nějakou neplechu.
Míchají lektvary z jedových bobulí
a přitom pronáší kouzelnou formuli.

A vodník Česílko v úboru koupacím
spletl si z rákosu křesílko houpací.
Houpity, houpity, z faječky bafe,
čaj už má dopitý, teď si dá kafe...