Zánik

Oživen sám sebou
povstal z prachu svého.
Přišla zkáza
na věž života pozemského.
Po zániku přichází spása,
nová modlitba se rodí
když stará zahynula.

Já nezpívám vám o bolesti,
ni o smrti, ani o temnotě.
Já zpívám vám jen o kráse,
jen o pravdě a milosti.
Hledajíce okolo sebe,
míjíme Cíl Cíle.

Krása Boha když zalije duši Svým světlem.
Krása! Krása krás!!!
Milost jeho když se dotkne srdce.
Spása!!
Šílenství! Jsem blázen jen...
On je má duše.
ON-můj celý svět!

Nemám nic,
nic nehledám kromě Něj.
Jen někdy ve svých prázdných dnech
klesám ve víře a jistotě,
a ptám se Jej
jako ubohý tvor slovem
,,Proč?"