Z5

Mám chuť psát veselé básničky,
jsem totiž šťastná, lidičky,
slunce svítí zase jasně,
je mi fakt neskutečně krásně!!!
Zničená jsem byla,
v temnotě jsem žila,
najednou všechno zkrásnělo,
teď když se slunce zatmělo,
vysvitla naděje na budoucnost krásnou,
kéž by stala se tak jasnou,
našla jsem slunce svého života,
ze srdce zmizela všechna prázdnota,
teď je tam jen naděje,
snad tam kde platná bude se poděje…