Už zase nic...
Už zase nic...
Anotace: Zase mi asi trošku ujíždí rytmika a frázování, ale zase je to o to víc spontánnější a upřímnější - někdy se prostě daří vic, jindy méně....ať jste na tom lépe :-)
a k nohám mi padají mé slzy.
Už umřela naděje, mě nezbývá nic,
snad přejde to jako vždy brzy.
Cestičku šlapu si hlubokým sněhem,
už nohy mě pekelně zebou.
jediná rada, která mi patří je začít žít
svůj život a být sám sebou.
Už nechci tu žít životy jiných,
chci skutečný být z masa a kostí.
Chci své slzy plakat, svou radostí bláznit,
být sám v svém smutku a tonout v své zlosti.
03/08/2008
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Není to špatné, ale mohlo by to být daleko lepší!
A stačilo by málo - věnovat tomu trochu víc času a najít lepší výrazy. Mě by takováhle "odbytá práce" ani nebavila. To pilování vytvořeného dílka, hledání, hraní si se slovy, je na tom nejlepší. Přeju Ti hodně zdaru!
19.08.2008 13:28:00 | poustevník Jirka
u básní je podstatné jak sedí rýmy a rytmus a vůbec prostředky vyjádření co z toho dělají poezii...(to navazuju na simíska) - jinak by to byla próza a ne poezie přece :o)
13.08.2008 11:07:00 | hanele m.
Myslím, že u básní není zas tak podstatné, jak sedí rýmy.. Jasně, když je to úplně rozházené, přestanu to číst, ale důležitější jsou pro mě myšlenky...=)
04.08.2008 15:11:00 | Simísek
máš to zajimave zversovane, prvni je a,b u druhe zas neni na prvni rym navozujici a u treti sloky jsem zaregistrovala snahu,ale nevyslo to...
¨nesedi mi ten slovosled u tech nohou :-)
04.08.2008 15:09:00 | saddova