Svět

Život vzplane, srdce hoří,
utápí se v slaném moři,
v moři slz a zármutků,
v slibování bez skutků.

Svět byl dříve plný lásky,
lidé odhazují masky.
Pýcha, bolest, beznaděj,
prostupují skrze něj.

Už ho téměř v hrsti mají,
Lidé srdce zavírají,
Propouští tam zlobu, hněv
Neslyší už ptačí zpěv.

Nevidí jak stromy kvetou,
příslib lásky ihned smetou.
Ptáci budou smutně pět,
že zvrácený je tento svět.