Ne-jsem

V slzách a smutku,
sedím tu v skutku,
skutku tak černém,
večeru obyčejném,
slova mě tíží,
oči se mi klíží,
záda mě bolí,
jak po ráně holí,
sklíčená úzkostí,
přitom plná radosti,
myšlenek i smutku,
nemalou úzkostí,
v temné propasti,
na konci ničeho,
uprostřed všeho,
okolo všech,
a kolem nikoho,
jsem tu,
ale vůbec, pro koho?

- Nastalo náhlé ticho... -