Vody dost...
Vody dost...
Anotace: Na tyhle prázdniny asi nezapomenu. Zlomený kotník mě dopomohl až k plicní embólii a když mě zachránili na jipce a dali dohromady na interně, zjistil jsem, že mi došly slova. Nicméně jsem v archívu svých básní objevil tuto, co vystihuje moje pocity...
Vody dost…
Už zase na pohřbu
jen pár stovek metrů
od kolotoče
cukrové vaty
kola štěstí
a tady výtah
co jede pouze dolů…
Vždycky mě láká
podívat se do té šachty
zkontrolovat lana
zda mě udrží
vážím 105 kilo - zatím
a nerad bych tam žuchnul
jako jeden státník
který poznal
že má brousek na kosu
vody dost
docela pozdě…
Ale každý nemá
to tragikomické štěstí
říkám si
když ráno roztančím
strojek na své tváři
pokaždé stejný rituál
jako na pohřbu
pokaždé
jako by to bylo naposled.
Už zase na pohřbu
jen pár stovek metrů
od kolotoče
cukrové vaty
kola štěstí
a tady výtah
co jede pouze dolů…
Vždycky mě láká
podívat se do té šachty
zkontrolovat lana
zda mě udrží
vážím 105 kilo - zatím
a nerad bych tam žuchnul
jako jeden státník
který poznal
že má brousek na kosu
vody dost
docela pozdě…
Ale každý nemá
to tragikomické štěstí
říkám si
když ráno roztančím
strojek na své tváři
pokaždé stejný rituál
jako na pohřbu
pokaždé
jako by to bylo naposled.
Autor Martin Vodňanský, 18.08.2005
Přečteno 299x
Tipy 0
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
TiskKomentáře
No, v takových chvilkách člověk objeví mnohé...
a po otevření očí to stojí za to... ;o)
26.09.2005 15:18:00 | Cecilka