lidová...

od sluníčka
ke sluníčku
vede naše cestička,
jednou na ní snížek padá, jednou kvete kytička,
ale stále po ní běží rozpustilá písnička,
která k smíchu rozehřeje i ta zmrzlá srdíčka.
Jak ten ptáček přelétavý co se schoval ve větvích
nenechá nás na pokoji, chce si hrát,
chce se s námi smát, chce si zazpívat....
Jenom jedno nedovolí,
ví, že všechno přebolí,nenechá nás v žalu stát,
musíme vše přeskákat

Od sluníčka ke sluníčku vede naše cestička,
ruce na ni podejme si projdeme se mezi lesy,
mezi stíny, jehličím,
co ten vítr přefičí
od sluníčka ke sluníčku půjdem spolu cestičkou
kde kvetou kvítky, padá sníh ,
naše oči jsou však samý smích