zmatená

Smíšené pocity, pocit nevinnosti, ukřivdění,
a přesto ten pocit radosti,
pocit toho že je se na co těšit,
na radostné chvíle,
ten pocit že bude zase dobře.

Nevím co chci,
žít dál, či zemřít na místě?
Avšak mohu poděkovat té kamarádce bolesti,
jelikož té se bojím,
proto vím že u sebevraždy neobstojím.
A útěk nic nevyřeší, páč fízli ihned řeší,
a za čas vás objeví.

Zatnout zuby, zavřít oči,
slzy nechat stékat doztracena ..
a až znovu na svět pohlédne se,
tato vzpomínka bude navždy uzamčena v mé duši,
v srdci jenž v nevinnosti k trestu se dostalo.
........................
přátelé, to je cena útěchy