Na druhý břeh

Vždy, když přijdu na hřbitov
všichni přítomní zesnulí se mi klaní
vědí, že jim jdu vzdát úctu

Ukloním se také

A na znamení Boží přítomnosti se pokřižuji
(někteří lidé se nekřižují)
nechám mnou prostoupit minulost, přítomnost
i budoucnost tak, jak to udělali už jiní přede mnou

A když odcházím
všichni mě litují
tam někde venku na mě čekají
těžký časy

Až se jednou zase vrátím
napořád
všichni smeknou klobouky
a já budu ten, kdo se bude klanět
novým příchozím