TY......já

Ponurá temnota dnešního dne
úzkost ve mě vyvolává,
slunce schovalo svou tvář za nekonečno,
já hledám úsměv ve tvé tváři.
Daleko skrýváš se v hloubce svých myšlenek,
návštěvu nečekáš,
nehledáš spojence.
Uzamčen v tajnosti cítění čehosi,
nepochopen,zůstáváš sám.
Jak splnit všechna tvá přání?
Oddat se,být k mání?
Tělo své,myšlenky a touhy
odložit do zkalené strouhy?
Jak daleko dá zajít se?
K odpadu přibalit své snění?
Ve hvězdách číst co tam není?