Pohled smrti

Když pohlédl jsem,
do smrti tváře,
s úsměvem ona,
otočila se a kráčela dál,
nechápal jsem,
mé já zbortilo se a
něco ve mně,
pohnulo se,
však tiše pochopilo,
až nadejde čas,
že zpět navrátí se.

S hladivou dlaní,
za ruku mou,
uchopí mne
a já půjdu dál,
po cestě s ní a ona beze slova,
povede mě,
do říše snové,
do říše nové.