Šmírák Emanuel

Snad mohu bez závazků,
abych zvědavost zkrotila,
mít absurdní otázku:
Kdo vydává se za motýla?

Otázka vpravdě svérázná,
ale on totiž vždy přiletí,
prosím nemějte mě za blázna,
jenže trvá to již století.

Vždy když jdu dolu z vrchu
pozdravit kousek mýdla,
očistit se, dát si sprchu,
čekají tam na mne křídla
a na nich očka hnědáska,
které po mně zrakem plují
asi je v tom láska,
že mě pořád okukují.

Jen těžko se tím dvoří,
je to přecejen neslušný,
takhle se vztah netvoří,
leda tak krátký a výbušný.

Nezačal ani u jména
a už mne viděl nahou,
kdyby uměl písmena
jistě by se potil snahou
napsat je v letu do vzduchu
a to křídlem jako prsty,
ale takhle nemám potuchu
z jaké je on vrstvy.

Pochází odněkud z tropů,
kde pěstuje se magie
a teď lítá kolem stropu,
snad ho chlad nezabije.

A tak nevím co se děje,
co že ten motýl hledá,
možná potkal čaroděje,
teď mu spát ta kasta nedá,
možná je král krále,
co ztratil perle z perletí,
chtěl by sestavit korále
.....možná už nepřiletí.