Chachacha...

Pod údery mých prstů
klesají klapky klavíru
v břiše mám pár nových srůstů
a pomalu, rychle? ztrácím víru
že snad napšíu někdy něco vážnýho
protože v myslí vystávají mi jen slova
jako sou srůsty, pavouci, nic rozumnýho
a tak se snažím, vážně se snažím znova a znova.
na obrazovce se objevují písmena, který nic neřeší
který píšou jen to, co nemá smysl, jak déšť kterej neprší.