Tabulky a jak se svět míhá

V letargii
sleduji okenní tabulky a jak se svět míhá.

Rozkolísané hodiny
v odrazech rozkrajují
můj život na stejnosměrné minuty
a vteřiny a tak
dál
předjíždím vlastní budoucnost
v protisměru
se zavřenýma očima,
s rukama v klíně
čekám

náraz.

(vyletím ze sedačky, protože bývám nepřipoutaná a bude to ten nejdokonalejší okamžik od té doby, co propasti připomínají jen bezerté škvíry v tváři Země)