vonavá

Pod krajkou hedvábnou,
zbyly dvě hvězdičky z noci,
z koláče sladkého
ujedl kdosi tvarohu,
a k němu naposled
pozdní káva zavoní,

to už ted jitřenka
na obzoru s pýchou se nosí,
a brzy ozáří
úsměvem svým oblohu,
a do našich příbytků skromných
svým teplem se nakloní,

hvězdičky pohasly
však pomněnky vykvetly
ve své kráse,
tam zaplůtkem v záhrádce
se jim daří,
kde louka je vonavá
tam roste tvůj smích,

tam s rosou ranní
kytička otvírá se,
tam milý zahradník
hospodaří,
když zahrádka plná je
slůvek Tvých laskavých...