Ikarovy pády

Každý má svůj stín
a za každými zády
s vinou bez příčin
se skrývaj Ikarovy pády.

Přetvářka plná kuráže,
že v bezpečí jsme spolu
ti tvé chyby ukáže,
až když padáš dolů...

Iluze pokojného bezpečí,
v ní žít se věčně nedá,
jenže až dno tě přesvědčí
jak jsi strašně bledá.

Každý má svůj stín
a za každými zády
ozvěny hloupých vin
jak sčítáš Ikarovy pády.

(***)

Jde s tím nějak hnout?
A sama neznám radu
jak jen přeseknout
Gordické klubko hadů(?).

Smrt je jako sníh,
který předem mrazí
a v těch perutích
jsme všichni stejně nazí.

Smrt je jako sníh
už neplač, vezmu tě,
do tepla dlaní svých
pak roztají tvé perutě...

At konečně víš
co tě vlastně čeká,
víc se neboj již,
co čeká na člověka.