nocí...

Pod poklicí nočního tajmena,
skrývá se tajemství hanebná,
někdo o nich ví, druzí netuší,
jednou se potkáme - v hvězdných obručích!

Pohupujíc se v náručí,
v krajinách, o kterých se jen zdát smí,
nikdo však žít v nich neumí,
ve zlaté září, na zářícím polštáři,

pod hřejícím oparem,
nad cestami oběžné dráhy,
usnout a snít, navždy - záhy!

Ve snech péřových,
myšlenkách ledových pod košatým staříkem,
obsypaném prachem hvězdným,
zlatá cesta, zlatý práh,

nekončící linie nesplněných přání,
toulající se nekonečnem nespočetněkrát,
nežli se promění ve vesmírný prách,
zmoudřel by snad i vrah - jediným pohledem uhrančivým!

("Crrr"...)