Mamince
Mamince
Maminko,
dneska je to už roků 33,
co´s naposled se mnou mluvila.
Byla neděle a tobě bylo 33.
V tom letním dnu jsem slyšela
tvůj vzdech poslední - tolik bolestný.
Nádech - výdech - zima a bezedné ticho!
Od toho ticha, chybíš mi, maminko.
Už 33 let mi chybíš čím dál víc
a já ti chci za ta léta,
když jsi nás nadevše milovala,
z tohodle světa říct:
"Děkuji maminko, moje jedinečná."
dneska je to už roků 33,
co´s naposled se mnou mluvila.
Byla neděle a tobě bylo 33.
V tom letním dnu jsem slyšela
tvůj vzdech poslední - tolik bolestný.
Nádech - výdech - zima a bezedné ticho!
Od toho ticha, chybíš mi, maminko.
Už 33 let mi chybíš čím dál víc
a já ti chci za ta léta,
když jsi nás nadevše milovala,
z tohodle světa říct:
"Děkuji maminko, moje jedinečná."
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
Anny, máš krásné básně, hořkosmutné, láskyplné a tvé poděkování mamince - je vidět, že ti jde z duše. Abys poznala, co je radost, napřed musíš ochutnat bolest. Bez černé není bílá. Další krásné básně a svět plný barev přeji, ANA
05.01.2007 11:48:00 | ana
Vám všem se to líbí ó jak jste zvrhlí. Do očí žene cosi jemný tlak.
Moc hezky napsáno. Není nad to když toto psát nemusíš.
17.05.2006 18:23:00 | umělec2