Zvykli jsme si

Zvykli jsme si
na dvě porce
místo jedné
a na každoranní
horkou kávu
na to,
že když schováme se
do rukávu
nevidí nás, nevinní

a tak do větru
pískáme si tiše
když něčí ruka
náš příběh píše

(známe se... zdáme?)

Omámení jednoduchostí
dešťových kapek
a cukrových homolí
budeme doufat
že jednou
nám dovolí
neztratit se
v šedi

Vzdát se
už jen sami sobě..