Myšlenka

Honosme se bezduchou pózí.
Méně lidmi, více bozi.
Ten má modrý vlas.
Ten kol krku řetěz zas.
Ta růžovou lebku, velký pás.
Dready, její účes nemá kaz.

Nechtějí kráčet v davu,
tak oholí si hlavu.
Nechtějí býti jak druzí,
tak ostny z vlasů tuží.

Možná jsem jediný co vidí pravdu.
Iluzí si staví hradbu.
Křičí plnými ústy že jsou jiní.
Opaku, rozmaru, pokrytectví plní.

Že nezáleží jim na tom co myslím si?
Tak proč zdmi sprostoty házejí kusy.
Póza, imitace je naší součástí.
Originál již není.
Chlácholíme se strojivostí.
A kapitalismus kapsy plní.

Ten co nemá srdce.
Není komunistou ve dvaceti.
Rozum postrádajíce,
zas komunističtí třicátníci.
Strana plná směti.
Však za myšlenku bych dal plíci.

Tak v nadsázce já říkám,
jsem komunistou.
V myšlenkách tikám,
v ideu prostou.
Rovnost všem, to je ono, to je cíl.
Většinu přesvědčil bolševik,
že na jejich nepochopení má samotná myšlenka díl.
Opovrhujete mnou? Za to vznáším dík.

Neboť vaše nerozumné pohrdání.
Mne přesvědčuje že mé přesvědčení není zdání.
Nejsem součást davu.
A nemusel jsem si kvůli tomu ani holit hlavu.