Mimomezí
Mimomezí
Málo času na zakuklení,
mnoho osudů.
Z mrtvol andělé,
kovově chladný
motýl.
Duše přepevná
nepustí ven,
v potocích rakovina,
žízeň bují.
Dusí,
musí však
Vzhůru!
Povětřní kráčení,
pod křídly sůl,
vyprahlý zvon,
tělo průsvitné
klade po větru
než srdce udeří.
A rozletí vše
do zakřivených běd,
modrozlatých cípů.
Na cestách šotolina,
za hranicí nářků pak
alabastrová kost.
mnoho osudů.
Z mrtvol andělé,
kovově chladný
motýl.
Duše přepevná
nepustí ven,
v potocích rakovina,
žízeň bují.
Dusí,
musí však
Vzhůru!
Povětřní kráčení,
pod křídly sůl,
vyprahlý zvon,
tělo průsvitné
klade po větru
než srdce udeří.
A rozletí vše
do zakřivených běd,
modrozlatých cípů.
Na cestách šotolina,
za hranicí nářků pak
alabastrová kost.
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
...zas opanuju , to není tahání slov z klobouku ale čistá básnická tvorba a říkám ta nejryzejší , co slovo to nějaký obraz , cit , zážitek , nebo láska či bolest...
Mne dostala ta poslední sloka ...dávám za ní ST Jirka
28.08.2008 15:27:00 | kavec
Tahal jsi slova z klobouku a skládal k sobě?:) Jestli ano, měl jsi neuvěřitelné štěstí, jestli ne, je to obdivuhodné:)
24.08.2008 23:18:00 | Sunny