Elixír

Moji milí a zlatí
proč všichni tihle svatí
říkají krásné věci
však pro mě to jsou kecy
co vnímám uchem jedním
však druhý je jak cedník
a všechny zdroje ze světa
míjí mě jak kometa.
Knihy moudrých píší
že člověk je tvor hříšný
a ten kdo víru chová
do nebe sám se schová.
A tak hledám sílu
snad lásku, ne víru
že život rány dává
je pravda dávno známá
a ten kdo věří v nebe
měl by věřit v sebe.
Bůh ti nepomůže
vzhlíží na tě z kříže
jen myšlenka Tvoje
co v duši si pluje
že láska je jak mír
toť pravý je náš cíl.
Tak nevěřte lidem
co mluví k vám s klidem
ale těžké mají myšlenky
co hárají jak milenky
ale dobývají srdce
která pláčou trpce
na pranýři věčnosti
kde nelze čekat vděčnosti
jen myšlení a smír,
toť můj elixír.