Sen o andělovi

Nikdy bych neotvíral
kdybych věděl,
že za dveřmi stojí
můj vlastní anděl.
Spálil mě výčitkou,
proklel pohledem
a já se předem bál rozhovoru,
co spolu povedem
Bude to už pár neděl
co zazvonil u mých dveří
a ptal se na cestu.
Na křídlech místo peří,
jen samá tíha a hřích,
já nevěděl jsem co říct
a tak dal jsem mu slepou mapu,
co podle ní bloudím
a nemám zdaní,
kam jít.
Ptal se mě na směr,
jaký mám vlastně,
podle těch neviditelných symbolů,
na tomhle světě záměr.
Krčil jsme rameny
rozpačitě se smál.
A pak jsem se probudil,
na duši kameny
a v mysli sen,
co se mi zdál…