Sonet pro Máju

Chtělo se mi rýmy psát,
zase jen tak veršovat,
jenže kde jenom vzít inspiraci.

A tak vzala jsem za múzu svojí,
tu, co při mě vždycky stojí
a zády se neobrací.

Ač osud jí dal do vínku,
že nepozná maminku,
umí být i veselá.

Úsměvem vždy celá září,
je to někdo s milou tváří,
s milou tváří anděla!!=*