Krajíc života

Ze života krájel
kus tmavého chleba
jakoby se snažil
vodu do žil vstřebat

NOže jsou ostré i tupé
na dřevo i žvanec
a přec jsou Ti dobré
když neseš prázdný ranec

Zkoseným tichem
linou se tóny
jak bratr s brachem
věšeli žluté lampiony

Byli tam spolu sami
ale ten chleba přeci jedli s vámi...