Nespaní
Nespaní
do tří do rána.
Na hrudi
s mlýnským kamenem.
Sténala jsem
tiše.
Pálila mě žáha
a špatné svědomí...
a možná dobré bydlo.
Nebo mě mrazilo
ze samoty,
z beznadějné snahy
přežít.
Vedle klidně oddechoval
muž.
Nedopatřením
ležel vedle mě.
Ne se mnou.
Jen vedle.
Mezi námi bezpečnostní sklo,
poškrábané
zoufalými nehty.
Beznadějné nespaní
- dvojče mého přežívání.
Okolo vysoký
plot,
končící v nedohlednu.
Na rohu
hromádka
polámaných nehtů
a prošlapaných bot.
Svědkové
mých stálých útěků.
Nehty jdou zapilovat,
boty spravit...
já ale nebudu jiná.
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Super ;-)
Teď se cítím, že taky nebudu nikdy jiným..zároveň si však vzpomínám, že jsem v pubertě a radši už mlčím :-)
Věříš, že žáha mě už taky párkrát pálila?
04.09.2008 21:01:00 | Chancer
Podobné pocity v nočním ponocování...umíš je zvláštně a moc hezky popsat :o))
04.09.2008 10:09:00 | labuť
Beznaděj vyžeň ventilem,
každý týden jednu kapku,
jeden večer trochu omylem
vyhoď z láhve těžkou zátku
:-***
04.09.2008 08:31:00 | Levandule
ST! je pouze za vyjádření a myšlenky, vyjádřené pocity ... mno, ach spare, co na to jen řéct ... mrazí mne z teho a bolí, smutek se mne zhosťuje ... Alespoň Tě hladím na dálku.
04.09.2008 06:28:00 | NikitaNikaT.
Asi to bude pořád dokola, v těch našich vztazích, asi se tím máme něco naučit nebo poučit, ale jde to vůbec?Ale občas se vloudí i spokojenost :-)
03.09.2008 20:14:00 | sioned