Kukátko...
Kukátko...
Ve skle noci
hrál jsem si
drobátko
sestavil jsem si
malé kukátko...
vzal jsem
pár
zrcátek
rozbil je
a ze střípků
vytvořil
obrázek…
není ledajaký
stačí jen lehce
pohnout kukátkem
a obrázek se změní
co nebylo je
a co bylo není…
možná hra pohybů
světel a stínů
zrcátek...
možná obrazy
že všechny konce
jsou jen odrazy
pro nový začátek...
hrál jsem si
drobátko
sestavil jsem si
malé kukátko...
vzal jsem
pár
zrcátek
rozbil je
a ze střípků
vytvořil
obrázek…
není ledajaký
stačí jen lehce
pohnout kukátkem
a obrázek se změní
co nebylo je
a co bylo není…
možná hra pohybů
světel a stínů
zrcátek...
možná obrazy
že všechny konce
jsou jen odrazy
pro nový začátek...
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
TiskKomentáře
me se z toho vzdycky delalo zle ,ale tohle je pekne poskladano a je mi porad dobre :)
07.09.2008 12:48:00 | saddova
Mít tak tuhle věc...pro své bezpečné snění,
a vyzkoušet, co mohlo být a není...
často život je zrcadlení.
07.09.2008 12:22:00 | spare
kaleidoskop sem jako malá měla krásnej, barevný skleněný střípky - nádhera... vyrostla sem, ztratil se... dyž se mi narodila eliška a trošku povyrostla, vzpomněla sem si a chtěla jí jeden koupit - nenarazila sem na ten pravej nikde - vždycky měl v sobě místo barevných střípků kousku různobarevnýho plastu... a mně se stýská po tom ztraceným...
07.09.2008 00:55:00 | hanele m.