Lidské rozervání...
Lidské rozervání...
V bláznivých pocitech hledání sebe..
Tápeme v kokpitu srdečního nebe..
Na vršcích prachové sedliny..
Hledáme dny a poztrácené hodiny..
Umřelých rán..
Mezi prsty proteklé okamžiky..
Lepíme náplastmi s nápisem:
Neviny a Hříchy..
A jako v odstředivce čistíme své city..
V promilech z doplněné tekutiny..
.
.
Z bolesti utrápených duší..
Prázdnoty slzavých rán..
..pomalu
..potichu
...drásáme svá Já...
Tápeme v kokpitu srdečního nebe..
Na vršcích prachové sedliny..
Hledáme dny a poztrácené hodiny..
Umřelých rán..
Mezi prsty proteklé okamžiky..
Lepíme náplastmi s nápisem:
Neviny a Hříchy..
A jako v odstředivce čistíme své city..
V promilech z doplněné tekutiny..
.
.
Z bolesti utrápených duší..
Prázdnoty slzavých rán..
..pomalu
..potichu
...drásáme svá Já...
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
TiskKomentáře
Labutěnko, hodně jsem porozumněla a možno se tam aj našla. ST! je za vyjádření, nikoliv silu emoci, která na mne sálá.
08.09.2008 19:11:00 | NikitaNikaT.
je to pekne, ale hodne tam nesedi rymy...a slovo " umřelá" me rve za ouska :)
07.09.2008 14:35:00 | saddova
jako snad vždy... krásné
07.09.2008 14:34:00 | okousaná od světlušek