Spát...
Spát...
Za kopcem z oblaků, jenž hořkou příchuť nesou.
Za kopcem z oblaků a samotou mých činů.
Nohy mé nemohou, už dál mě neunesou.
Ulehám do trní, snad tam si odpočinu.
Krev stéká po těle, však nic už nebolí.
Oči zavírám, já chci dlouze spát.
Vzpomínka na tebe, však usnout mi nedovolí.
Tak doraž mě sekerou, Ty jsi ten kat.
Za kopcem z oblaků a samotou mých činů.
Nohy mé nemohou, už dál mě neunesou.
Ulehám do trní, snad tam si odpočinu.
Krev stéká po těle, však nic už nebolí.
Oči zavírám, já chci dlouze spát.
Vzpomínka na tebe, však usnout mi nedovolí.
Tak doraž mě sekerou, Ty jsi ten kat.
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
TiskKomentáře
Je to moc hezká báseň - obsahem i formou. Jenom malinko pozor na rytmus, aby nepřebývaly slabiky (hlavně v poslední sloce). Ale to nic nemění na tom, že je to pěkné dílo. Dávám ST.
08.09.2008 15:50:00 | danaska