...řeka / moje
...řeka / moje
.
.
Nánosy po smutku
v mý řece života
vzpomínky zanáší
(ty lehounký si plavou)
se sny se nesnáší
jinam je zavlečou
(jen ať mi neplavou hlavou)
to je má jistota:
řeky k pramenům netečou
a že kdovíjak daleko
mý moře šumí
slzy mý zas jdou za řekou
já si do zármutku...
a nikdenikdo kdo porozumí…
.
.
Komentáře (12)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk
Můj tatínek vždy říkával-ze všeho si vyber to,co je pro tebe to dobrý,ať to to zlýzatlačí do pozadí.Řídím se tím celý život.Funguje to.Já dodávám-nevidíme za roh.A
A tobě říkam-nebuď smutná.Hladím tě Hanele.
Vím,člověk si musí bolest odtrpět,aby se ji zbavil.V životě platí rovnováha-zlý a dobrý.Vnímáme zlý mnohem intenzivněji,štěstí nám připadá naprosto samozřejmý,patří k nám.
Copak pták ví,že je šťastný,když si létá?
07.09.2008 21:13:00 | pejrak
My ryby a labutě
a jiné říční havětě
my porozumíme Tě *
na smutek se vykruť **
nánosem se nermuť
:-)
___
*vlašimsky až jihočesky, **na Vysočině slyšeno
___
07.09.2008 20:43:00 | abcabcabc
já jen abyste mě zbytečně nelitovali - je to z 1.12.2006, ne že by všechno bylo úplně jinak, ale není to akutní krize - ale stejně myslím že to má - pro mne aspoň - obecnou platnost... myslím že každý má v sobě něco o čem si myslí že tomu nikdo nemože rozumět... tajemství nebo strach, sen nebo touhu, naději nebo nejistotu
07.09.2008 19:14:00 | hanele m.
Ona někdy když se řeka rozvodní, přináší blahodárné záplavy...snad i taková je.
07.09.2008 18:45:00 | Dota Slunská
Jen ať mi neplavou hlavou..Kdyby hlava měla vrátka, otevřela bych je. To by byla stoka, panečku.
07.09.2008 18:42:00 | Iva Borecká