Slova na oběžné dráze

Někdy se dívám zpátky
ulicí
spoutané srdce tak trochu
krvácí
dlaně prázdné a svědomí klesá
na vahách
podívat tobě do očí mám i
strach.

Černobílý film loňských
vzpomínek
odpuštění velké bez všech
výjimek
trvalé bydliště stále ve mně
máš
živote, proč se mě, aspoň jednou
nezeptáš.

V gejzíru hvězd na padlých
náhrobcích
píšu tvé jméno do mlhy
po nocích
všem vzpomínkám jsem ulomila
hrany
němě prosím "vrať se",
milovaný.