Best friend

"Svou violu jsem naladil ,co možno nejhlouběji"
napsal kdysi jeden básník -já ty verše znovu pěji.
Na střepech jsem prošel bez bot,
zmrznul smích-přesto se směji.

Dotknul jsi se skoro mraků,když jsi sahal po troleji,
ztratil jsi se mezi nima,jako rosa v petroleji.
Byls mi bráchou,byls mi nejblíž,
když jsme blbli na koleji,
nikdy už tě neuvidím,žiju dál
...a přesto tleji.

Když tě srazil výboj k zemi,
shořel jsi ,jak listy Henny,
zůstal jsem sám mezi všemi,
jen sůl zbyla z mořské pěny.