Vidím jen tmu
Vidím jen tmu
Anotace: Báseň, která vznikla jako reflexe na den, který jsme prožívali jako nevidomí - mé pocity z té situace, pomoc nám dává křídla
Sbírka: Kniha života
Vidím jen tmu
a očními víčky
její tvář osahávám,
vidím jen tmu
dvě vyhaslé svíčky,
spleť tónů, co rozpoznávám...
Slyším jen kroky
a obrysy stínů
kolem se proplétají,
dny a ni roky,
trest ani vinu,
nevím co znamenají...
Z dotyků dlaní
zkouším číst
blízkost a srozumění,
dlaň k dlani se sklání,
já jsem si jist,
že láska je zasvítání.
a očními víčky
její tvář osahávám,
vidím jen tmu
dvě vyhaslé svíčky,
spleť tónů, co rozpoznávám...
Slyším jen kroky
a obrysy stínů
kolem se proplétají,
dny a ni roky,
trest ani vinu,
nevím co znamenají...
Z dotyků dlaní
zkouším číst
blízkost a srozumění,
dlaň k dlani se sklání,
já jsem si jist,
že láska je zasvítání.
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
jo, ten zážitek je úžasný ...
víš co je ještě zajímavé, zkusit si někdy jen na pár hodin - někdo to pak prodlouží i na několik dnů - žít v úplné tmě - bez světla - když skoušíš být jako nevidomý - ještě pořád vnímáš světlo skrze pokožku a pod. - ale být třeba jen půl dne úplně bez světla - to je síla ... jednou bych chtěla zkusit i několik dnů v takové úplné tmě ...
10.09.2008 13:22:00 | Romana Šamanka Ladyloba