čekání

Denní světlo chce prostoupit mezerou v žaluzii, jenž se snaží odvrátit to pražení.

Schovávám se tady před světem.

Lidé jsou dnes zkažení.

Zbývá mi jen připustit si, že je to tak celý život.

Ti lidé.

Jsou cítit až sem.

Bojím se jich.

A současně jimi pohrdám.

Nechtěl jsem to tak.

Vím, že když vydržím tenhle den, zítra to bude o trochu lepší.

Je třeba se jenom dobře schovat.

Mám dobrý úkryt.

Sedím tu a čekám až svět přejde okolo.

A dnes ta svině dupe hodně nahlas.

Zmocňuje se mě strach.

Nechci řešit tuhle situaci jinak.

Protože by mě to stálo život.

Krůpějka potu na čele dosáhla své velikosti.

Stéká dolů.

Všímám si toho, jak je podzimní slunce rafinované.

Svítí v jiném úhlu.

Dostalo se až sem.

Kapka potu dopadla na stůl.

Mám tohle zapotřebí?