Death Incarnate

Bezmocně sedí,
pohled do prázdna,
neví, neví
jak má odpovědět.
Napsal jí,
pod jinou identitou,
zlo se skrývá všude,
sžírá ji, obklopuje...
neustále, neustále.
Jsem zmatená, sakra!
Proč jí to dělají,
včichni, všude, pořád
a přesto za nimi poběží
zas a znovu,
jak to dělá dodnes.
Bezmocná, utíká,
skrývajíc své pocity,
směje se na lidi,
na ty zk(u)rvené tváře,
jež jí probodávají noži.
Bolí jí to, bolí,
nikdo se nezajímá...
Hysterie pokračuje,
prostupuje, jejím tělem.
Již neví, neví.

Jak dál jít?