Podzim

Prskaní kapek deště na podzimní střeše,
rozhalená ňadra , chlípné verše.
Na zem z listí spadlá punčocha večerního pavouka ,
a těžká slova opilého padoucha ,
tkají nitku kolem svého osudu,
ještě že zítra nebudu.

Přesycena tíhou klesajíc k zemi,
mlha vzniklá mezi námi všemi,
nočními letci z pohádky nesplněných přání,
z ovoce trpkého ochutnání,
a snad jen červi spokojeni mručí ,
zbylo opět málo konzistentních duší.