Anotace: Někdy je modlitbou všední den úkolů, někdy všední úkol stává se požehnáním… Někdy naše srdce hledá lásku v mrtvé krajině. Někdy je láska tak blízko, že ji ve stínu bolesti ani nevidíme…
Velmi hluboká a citová básenka, nemám ani slov, myslím, že komentář ani nepotřebuje. Nechtěla jsem hodnoti, pač je to příliš osobní .. ale dala jsem ST! za upřímnost a obsah jako takový ...
26.09.2008 19:12:00 | NikitaNikaT.
Myslím na vás.. na všechny :-* držte se...
i vesmír to zvládáte naučit.. musíte tedy pochopit nebe,
odkud bere odvahu nemít strach z výšek... zvládnete to.. zvládnete :-*
20.09.2008 13:50:00 | Zamilovaná do nezamilované doby
krasne vyjadreni lasky, moc dobre se mi cetla, zvolila jsi zajimavou formu, velmi, velmi mne zaujala...zaver je odzbrojujici...
20.09.2008 10:51:00 | saddova
Ta je tak krásná, děkuji, vystihla jsi to, to jsou slova, která lámou ledy, boří zdi a ostnaté ploty v nás...to lidské vyplave na povrch v podobě vláhy na řasách...
20.09.2008 08:17:00 | SZN
To nejsou myšlenky noci. To pláčou stěny kolem mně... stěny z jednoho dětského pokoje...
20.09.2008 00:53:00 | Levandule
...člověk by řekl, že máš nějak moc temné myšlenky ...
...vzhledem k hodině ...není divu ...
20.09.2008 00:51:00 | WhiteSkull