Pro ...

Tichý šelest pod peřinou neštastníka,
dechberoucí píseň šeptá,
motýl nocí mučedníka omámí
a zem
je
náhle lehká

Mu v perutích čerň reality pulzuje,
on k světlu vzpíná mrtvé oči,
ať prázdný koráb šťastně k cíli dopluje,
ať tvář
se k vesně
otočí

Ach

Pane můj, ty s duší plnou bolehlavu,
před oltář kněz rád postaví tě
a smířen kráčí na popravu.
Hruď se bouří křikem zlého bezvěrce,
má kopí v dlani zkrvavené
tak přesně
míří
na srdce

Ach

Proč básně tvé tak melodicky kráčí ve tmě,
proč chci se v tobě rozplynout,
tak již mě zatrať!
nenáviď mě!

A múzám
mým
dej zahynout