ÓRION

Na Olympu bájném všemu žití vládly
legendy dávné bohů a reků-
do mysli lidu pevně se vetkly
přežijí i mnohé z budoucích věků.
**********************************

ÓRION

Órion božsky krásný nejvyšší z bohů
chůzí po dně mořském
voda jen k ramenům mu sahá.
Snad přelud nádherný pomyslí si Sídé
a vzhlíží ze skalky nad mořem.

Na odiv bohu ukáže se nahá
srdcem jí proudí láska nekonečná,
žel jenom krátce.
To že se svou krásou se vychloubala
již kapka krve k nohám jí padá.

To nebyl Amor, leč žena vládce Dia
ta ctnostná vždy bohyně Héra
život jí ukončila
dnes žádné podbízení nestrpí
co její krásu před světem otupí.

Po dlouhém žalu Órion oči své
obrátí na dceru královskou
krásnou Miropé.

Kraj od šelem zbavuje za nocí
věrný pes Sírius u nohou
však milé otec má srdce z kamene
nejprve slíbí a pak ho odvrhne.

A tak než měsíc doběhne k cíli
Órion vínem i láskou zpitý
tajně Miropé lásku dostane.

Násilí opět násilí plodí a nevede se lásce
nastalo kruté pronásledování
co dlouho nebralo konce.

Až nová touha ho zavedla na Krétu
nyní snad změní se vůle bohů
překrásná dívka přešla mu přes cestu
ve vlasech plno červených copánků
Éós bohyně ranních červánků.

Naposled Órion zaplatí za touhu
utéci s dívkou snů poslední
však bohyně lovu-žárlivá Artemis
duši mu šípem smrtelně poraní.

Tu z nebe se rozlehlo táhlé vytí
to jeho věrný pes hvězda Sírius
oznámil konec jedné pozemské pouti
a nové zářící souhvězdí.

* * *