- - - - -VOJÁK na lodi *** *** *** *** ***

Zpěněnou hladinou se brodí
piksla po laku
a na té v uvozovkách lodi
pluješ, cínový vojáku,
a tápeš, v lůně vany opuštěný,
hledáš břeh, leč jen bílé stěny
se vzhůru všemi směry pnou
a věz, tvou plavbu pochybnou
má na svědomí dětská dlaň,
jíž se svou lodí napospas byls‘ ponechán…

Vojáku, vydrž, přijde máma
s vyžehlenýma ručníkama,
do jednoho z nich zabalí
toho, co v hračkářství zná všechny regály,
co vykoupil tě z nudné role zboží…
Leč až z něj vyprchá dítě,
zatratí tě,
by moh‘ svou vlastní bludnou plavbu prožít…