Truchlivá láska-surrealistická báseň

Objímá moji židli
měl jsem ji rád
její nohy
štíhlé
ze dřeva
opěradlo
kde opíráš bradu
a pláčeš
kvůli mně
myslíš si, že
moje duše se
převtělila do
tohoto dřeva
této židle
přikryješ
židli pokrývkou
z manželské
postele, kde
jsme spolu spávali
nesmí na ní být
jediný smíteček prachu
seš divná
ale za všechno můžu já
truchlivá láska
dělá podivnosti
ty jsi byla moje
já jsem byl ztracen
tobě...