Chtělo to zůstat pohromadě...

Jaká je moje cesta?
Kudy vede? Kam?
Kolik je na ní slepých odboček?
A jsou všechny opravdu slepé?
Je moje cesta správná?
anebo odbočka zavede mě do ráje?

...chtělo to zůstat pohromadě...

Vydal jsme se cestou šílenství
přítomnost, tady a teď
minulost nemá význam,
budoucnost předvádí snové kotrmelce
(ale tak nějak počítá jen se mnou)
které se mi následně vysmívají...

...chtělo to zůstat pohromadě...

tady a teď, mohu mít všechno,
a taky všechno zničit..
(mám ohromnou moc)
umím léčit lidi
a umím je donutit zešílet
a propadnout se do hlubin smutku a zapomnění...

...chtělo to zůstat pohromadě...

(V noci tě v sobě cítím
ať jsi sama, nebo s někým..
cítím tě na svém těle, ve svých rukách..
..a vím, že ty to máš taky tak)

...chtělo to zůstat pohromadě...

koho cítí mé ruce, když ty ležíš vedle mě??
(vydal jsme se na cestu šílenství)
neptám se po konci cesty
neptám se, kudy vede
ani nemůžu, nemám na to právo
(a proto ani nedokážu odpovědět, když se ptají jiní..)

...chtělo to zůstat pohromadě...

ale přeci jen, stále je tam "co když"
co když je na konci cesty zářivá louka?
(na konci které cesty, ptá se posměšně snová budoucnost..
které asi, mojí, reaguji, té, která je zahalena pláštěm temnot, lemovaná utrpením a výsměchem..)

...chtělo to zůstat pohromadě...

přede mnou je křižovatka, matně ji vidím v temné mlze..
a na rozcestí stojí..
(postava?)
...ta, kterou si tam přeje moje nevědomí, a ukazuje "správnou" cestu...
(bílá labuť nebo černý havran?)
...abych byl upřímný
(nemohu se rozhodnout)
...obraz se neustále mění -
havran v masce labutě a labuť v masce havrana...
(obojí se střídá, točí...
...na šíleném kolotoči)

...chtělo to zůstat pohromadě...

neptám se po konci cesty
neptám se, kudy vede
ani nemůžu, nemám na to právo...
(...a tak moc bych chtěl...)

...chtělo to zůstat pohromadě...

tady a teď...
...neptám se, kolik ještě mám času,
než k onomu rozcestí dojdu...