Kámen
Kámen
před mnoha dávno lety,
on vůni lásky omámen,
zřel v nitru srdce květy,
tví jméno kdos vryl na kámen.
Sňal tíhu jich,oplodnil
zem kol kamene tvého,
tok slz z tváře uronil,
nic k smíchu,k vzteku zlého.
Tvé jméno kdo vryl na kámen,
se přiznám,byl to já,
pod silou lásky oslaben,
mi pláchlas bůhví kam.
Mi vzpomínka dnes nekorá,
i kámen s jménem zbyl,
jen stopy kolem dokola
nás dvou déšť dávno smyl,
vzpomínka nikdy nezkorá...
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
dyž to vnímám jen po stránce zvukové, líbí se mi slovní spojení a tak... ale někdy se v tomhle vznešeném stylu ztrácím - má své kouzlo ale je ke čtení dost těžký... tady se to (pro mne) přes tu hranu ne/porozumění eště nepřehouplo - u tý prní je to už (pro mne zas) komplikovanější
a k tý interpunkci - v poezii jen tam kde je bezpodmínečně nutná, kvůli možnému nepochopení nebo změně významu, rozhodně ne všude - to abych tu práci nenechávala jen na kolegyni saddove a bylo z čeho vybírat :o)
28.09.2008 10:53:00 | hanele m.
libi se mi to, pekna slova uzita, nejsou okoukana a mam pro ne slabost, jen mi to kazi ta hrubka..a kdyz delas interpunkci v basni, tak uz ji delej vsude tam kde ma byt ;-)
25.09.2008 13:20:00 | saddova
Kámen je dobrý základ...vydrží staletí...přežije i lidská pokolení...nikdy neokorá...dobře jsi zvolil
25.09.2008 11:58:00 | SZN